Ostatní sovětské osobnosti

Autor: Tomáš Kopecký


Berija Lavrentij Pavlovič
* 29. 3. 1899, † 23. 12. 1953

Sovětský politik, národností Gruzínec. V roce 1917 vstoupil do bolševické strany a do 1936 člen stranického vedení v Zakavkazi. 1934 člen ústředního výboru Všeruské komunistické strany (bolševiků), 1938 – 46 jako lidový komisař vnitra plnil Stalinovy příkazy ke krvavým čistkám a teroristickým činům (Katyň ). Po 2. světové válce člen politbyra, maršál a předseda komise pro atomový výzkum. Po Stalinově smrti iniciátor změn (propouštení vězňů, rehabilitace, nová hospodářská politika). Přičiněním N. S. Chruščova izolován, prohlášen za nepřítele lidu, odsouzen v neveřejném procesu a popraven.

 
Bulganin, Nikolaj Alexandrovič
11. 6. 1895 - 24. 2. 1975

Sovětský politik. V roce 1917 člen bolševické strany ,1938 – 41 náměstek předsedy rady lidových komisařů. V letech 1947 – 49, 1952 – 55 ministr obrany, 1948 – 58 člen politbyra Ústředního výboru Komunistické strany Sovětského svazu ,1955 – 58 předseda rady ministrů, 1958 člen protichruščovovské skupiny, ač původně Chruščova podporoval. Vyloučen z politbyra, 1961 i z ústředního výboru KSSS

 
Malenkov, Georgij Maximilianovič
8. 1. 1902 - 14. 1. 1988

Sovětský politik, 1920 – 38 člen ÚV a později osobní sekretář J. V. Stalina . Po Stalinově smrti předseda vlády. N. S. Chruščovem 1953 – 1957 postupně zbaven všech funkcí a vyřazen z politického života.

 
Žukov, Georgij Konstantinovič
1. 12. 1896 - 18. 6. 1974

Sovětský maršál; za 2. svět. války úspěšně vedl válečné operace (bitva u Moskvy v roce 1941, u Stalingradu v roce 1942, obrana Leningradu v roce 1943 aj.). V letech 1953 – 55 byl ministrem obrany, v roce 1958 byl kritizován N. S. Chruščovem a zbaven významných úřadů. V roce 1964 po Chruščovově pádu byl rehabilitován.

 
Molotov, Vjačeslav Michailovič
9. 3. 1890 - 8. 11. 1986

Sovětský politik. Vlastním jménem Skrjabin. Od roku 1906 člen bolševické strany, účastník říjnové revoluce . 1921 – 1930 tajemník ÚV VKS(b), 1930 – 41 předseda, od roku 1941 náměstek předsedy rady lidových komisařů. Jako lidový komisař zahraničí 1939 – 49 vykonavatel agresívní stalinské zahraniční politiky. Znovu ministr zahraničí 1953 – 55. V roce 1957 byl zbaven všech funkcí a vyloučen z KSSS (1984 mu bylo vráceno členství). 1960 – 62 zástupce SSSR v Mezinárodní agentuře pro atomovou energii ve Vídni.

 
Vorošilov, Kliment
1881 - 1969

sovětský maršál. Od roku 1903 člen bolševické strany, účastník říjnové revoluce. Od prosince 1918 komisař vnitra Ukrajiny. V polsko - bolševické válce člen vojensko-revoluční rady 1. jízdní armády. V roce 1925 byl jmenován komisařem pro vojenské a námořní záležitosti a od roku 1934 komisařem obrany. Během německo-sovětské války byl v nejužším velení ozbrojených sil jako člen Státního výboru obrany. V letech 1946 - 1953 zástupce předsedy Rady ministrů a potom předseda Prezídia nejvyšší rady SSSR.

 
Suslov, Michail
1902 - 1982

Sovětský politik. Člen komunistické strany od roku 1921. V roce 1941 se stal členem ústředního výboru. Od roku 1944 dva roky řídil Úřad pro Litevskou SSR, což znamenalo dohled nad pacifikací této republiky. V roce 1947 byl, na Stalinovu žádost, jmenován tajemníkem ÚV KSSS, v této funkci byl až do své smrti. V roce 1957 podpořil Chruščova, ale o sedm let později stanul v čele spiknutí proti němu. Po převzetí moci ve straně Leonidem Brežněvem zůstal hlavním stranickým ideologem. V roce 1981 zastánce tvrdého potlačení vzpoury polského hnutí "Solidarita"

 
Ignatov, Nikolaj Grigorijevič
1901 - 1966

sovětský politik. Byl jedním z největších Chruščovových protivníků, což v roce 1961 rozhodlo o jeho odvolání z prezídia ÚV KSSS. V roce 1963 byl jmenován předsedou prezídia Nejvyšší rady SSSR.