Velké "střílení krocanů"

Severní Mariany

Po celou dobu války soustřeďovala se japonská námořní strategie na "rozhodující bitvu". V červnu 1944, když vyslal admirál Nimitz většinu svého loďstva na podporu vylodění na souostroví Mariany (ostrovy Saipan, Tinian a Guam), usoudil admirál Ozawa, že nadešel okamžik zúčtování.Nasadil devět letadlových lodí (asi 450 letadel) proti 58. operačnímu svazu admirála Mitschera (15 letadlových lodí s asi 850 letadly) a současně očekával pomoc letounů startujících z ostrova Guam - z nichž většinu zničily americké letouny. Časně 19. června poslal Ozawa asi 370 letadel první vlny. Mitscherovy letouny naváděné radarem, jímž převyšovaly japonské námořní letectvo, zahájily vzdušný boj, který američtí letci pojmenovali "Velké střílení krocanů u Marian", při němž bylo sestřeleno asi 240 letadel při ztrátě pouhých 29 amerických strojů. Dvě z Ozawových letadlových lodí potopily americké ponorky. Mitscher vsadil na noční útok proti ustupujícím Japoncům a poslal na velmi dlouhou vzdálenost 216 letadel. Při ztrátě pouhých 20 amerických letounů byla potopena jedna letadlová loď a další poškozena, zničeno 65 japonských letadel. Přestože asi 70 amerických letounů přistálo nouzově nebo havarovalo na palubách letadlových lodí při návratu za tmy, mnoho členů jejich posádek přežilo. Ztráty zkušených pilotů japonského letectva byly mnohem vážnější, než pouhé zničení letadel Američanů. Japonské válečné námořnictvo ztratilo sílu letadlových lodí a Filipínské moře bylo posledním místem jejich střetnutí. Americké ponorky téměř úplně zničily japonské obchodní loďstvo, když v období 1941 - 1945 potopily 1153 plavidel o celkovém výtlaku 4 900 000 tun. Přístavy byly ze vzduchu zaminovány, takže Japonci neměli přísun paliva a materiálu, potřebného pro provedení velkých útočných operací.