Noční můra na Nové Guineji

Indonésie,Papua - Nová Guinea

Japonsko potřebovalo základny na velkém ostrově Nová Giunea, aby mohlo bránit územní zisky v jížním Tichomoří a ohrožovat Austrálii. Americké námořnictvo odrazilo bitvou v Korálovém moři v květnu 1942 invazní síly směřující do Port Moresby v jížní Papui. Avšak v červenci se Japonci vylodili v Goně (asi 20 km na západ od Buny) a po pevnině zahájili postup směrem na Port Moresby. Zpočátku se jim postavily polovycvičené útvary domobrany chvatně dopravené z Austrálie, posléze posílené jednotkami "diggerů" ze Středního východu a americkými vojáky generála Eichelberga. Jak to vyjádřil jeden z americkývh generálů, území bojiště bylo "noční můrou", neboť zde bylo úmorné vedro, husté horské porosty a močály, špatně prostupné cesty zatarasené křovinami ostrými jako břitva, zamořené hmyzem přenášejícím nemoci.

Japonský postup po stezce Kokoda přes pohoří Owen Stanley byl zastaven 48 kilometrů od Port Moresby. Spojenci zatlačili Japonce zpět v nekonečných střetnutích muže proti muži, mezi vojáky sužovanými malárií a úplavicí. Mnozí Japonci zemřeli hladem, někteří přežili jen díky pojídání lidského masa. V prosinci 1942 - lednu 1943 udeřili Spojenci proti opevnění Japonců Goně a Buně. V tažení stezkou Kokoda zahynulo 7000 Japonců, Spojenci zde ztratili 8500 mužů, mnohé z nich v důsledku nemocí. Hrozba Port Moresby byla odvrácena, ale boj o Papuu - Novou Guineu pokračoval. Bez ohledu na pokračující zesilování vzdušných sil Spojenců vedených americkým generálem Kenneyem a slvěle řízené obojživelné vyloďovací a vzdušné útoky, s jejichž pomocí postupovali Spojenci v průběhu roku 1943 na západ, podařilo se Papuu - Novou Guineu zcela ovládnou až v polovině roku 1944.