Lord Kitchener z Chartúmu

1850-1916

K nejslavnějším dokumentům první světové války patří britská mobilizační plakát s Kitchenerovou tváří a ukazujícím prstem, vyzávající britské muže, aby vstoupili do armády. Roku 1914 byl Kitchener nejslavnějším vojákem Británie a bylo přirozené, že ho předseda vlády Asquith vybral za ministra války. Kitchener získal svou reputaci v britských koloniálních válkách od Egypta po Jižní Afriku. Roku 1914 mu bylo 64&mbsp;let. Rychle si uvědomil, že válka bude trvat nejméně tři roky, což byl názor opačný než populární iluze o krátké válce. Rozhodl se proto vytvořit masovou armádu k posílení britské malé stálé armády a teritoriálních sil. Ohlas na jeho výzvu zdaleka překonal jeho očekávání. Jen roku 1914 vstoupil do armády dobrovolně jeden milion mužů. Tito muži vytvořili tzv. Kitchenerovu armádu. První vycvičené jednotky byly poslány do Francie roku 1915 a tvořily jádro sil, které vedly nezdařené útoky na Sommě od července do listopadu 1916.

Původně řídil Kitchener válku v podstatě sám. Byl si bližší se svými francouzskými kolegy než s mnohými britskými politiku a pomáhal budovat nezbytná spojení k zajištění západní fornty. V polovině roku 1915 byl úkol zásobovat armády svěřen ministerstvu zbrojního průmyslu řízenému Lloydem Georgem. Nevyhnutelné politické intriky a manévry, které válka přinesla, znesnadňovaly Kitchenerovo rozhodování v otázkách strategie natolik, že koncem roku 1915 uvažoval o rezignaci. Zůstal však, částečně proto, že věděl, že je symbolem národní vůle.

V červnu 1916 se Kitchener vydal na cestu do Ruska. Nikdy tam nedoplul. On a všichni ostatní na palubě utonuli, když se britský křižník Hampshire potopil na mině severně od Skotska.