Spojené státy ve válce

V jistém smyslu byly Spojené státy ve válce s Německem a jeho spojenci dávno před dubnem 1917. Kapitál a materiál přepravovaný loďmi přes Atlantik umožnil Británii vydržet německou blokádu. Koncem roku 1916 byl úpadek německé domácí zemědělské produkce a zásobování tak zjevný, že Němci museli přikročit k zoufalým opatřením. Neomezená ponorková válka začala 1. února 1917. Ačkoliv si němercké vrchní velení bylo vědomo jeho negativního dopadu na americké veřejné mínění a politiku, dosud doufalo, že tak v několika měsících přivede Británii k jednacímu stolu.

Stejně jako ostatní velké německé riskantní kroky za první světové války, také tento málem vyšel. V dubnu 1917 potopily německé ponorky 850 000 tun lodního prostoru. To bylo více než 600 tisíc tun, které Němci chybně považovali za dostačující k tomu, aby vyhráli válku. Někteří představitelé britské admirality začali uvažovat o porážce. Až dosud nikdy žádného britského vůdčího představitele nic takového nenapadlo. Úspěch systému konvojů, zavedeného v květnu 1917 (obchodní lodi pluly přes oceán ve skupinách chráněných válečnými loďmi), a téměř neomezená schopnost loďařského průmyslu Dohody nahrazovat ztracenou tonáž nakonec zhatily veškeré úsilí německých ponorek.

Pochopitelně jistý čas trvalo, než se americká přítomnost ve Francii odrazila ve změně situace na západní frontě. Malý kontingent amerických jednotek dorazil do Francie počátkem léta 1917 ana přehlídce v Paříži 4. července se mu dostalo dosti vlažného přijetí. Aby pro věc Dohody zajistily dostatečnou lidskou sílu, zavedly Spojené státy 18. května 1917 všeobecnou brannou povinnost. Do úterý 5. června bylo pro povinnou vojenskou službu zaregistrováno přes 10 milionů mužů. Zpočátku bylo dvakrát vybráno po 500 tisících. Od března 1918 bylo každý měsíc posláno přes moře 250 tisíc mužů. Koncem války byly v armádě více než čtyři miliony Američanů, z toho téměř dva miliony v Evropě. Bylo to víc než celkový počet britských sil v akci. Do konce války padly v boji nebo zemřely v aktivní službě celkem 124 tisíce Američanů (včetně zemřelých při chřipkové epidemii v roce 1918).

Americká armáda toho v Evropě v roce 1918 příliš mnoho nedokázala, ale kdyby se válka protáhla, byl by to právě její potenciál, co by naklonilo jazýček vah ve prospěch Dohody. Tím nechceme snižovat příspěvek amerických sil pod velením generála Johan J. Pershinga k udržení dohodové fronty v březnu 1918 a k zatlačení Němců v srpnu až říjnu 1918. Americké jednotky se vyznamenaly počátkem června 1918 u Château-Thierry a později u St. Mihielu. Devět amerických divizí se podílelo na protútocích, kterými konečně byla německá armáda poražena. Spéše se zdá, že obrovský americký potenciál - materiální, stejně jako lidský - ozřejmil německému vrchnímu velení, že pokračovat ve válce se rovná sebevraždě.